Protižidovské zákony a nařízení

Stáhnout v PDF
Stáhnout v DOC

„… napíšu si sem ty zákazy, na které si vzpomenu, a až je napíšu, nechám pod nimi ještě hodně veliké místo pro ty, které se dostaví po dnešním dni.“

Z deníku Jiřího Ortena¹

Klíčové otázky

• Co je to lidská důstojnost?
• Kdy se člověk cítí být rovnoprávným členem sociální skupiny?
• Kdy, za jakých podmínek, člověka za člena (vlastní) skupiny pokládají i ostatní?
• Jaké účinky na německou společnost (a na společnosti států okupovaných Německem nebo jeho spojenců) ve 30. a 40. letech 20. století měly rasové zákony? Jak ovlivňovaly pohled na příslušníky vylučovaných menšin?

Úvodní text

Nacisté usilovali o vytvoření rasově čistého národního společenství očištěného od Židů a ostatních rasově „závadných“ skupin. Proto od svého nástupu k moci v roce 1933 postupně vylučovali Židy ze společnosti, zbavovali je majetku a snažili se – ještě před zahájením systematického fyzického vyhlazování – Židy oddělit a pokud možno donutit k útěku. V Protektorátu Čechy a Morava toto vyloučení probíhalo mnohem rychleji a podílely se na něm nejen okupační, ale i české úřady.

Velké a malé dějiny > Holocaust a lidské chování > „Ghetto bez zdí“, s. 303

Pracovní materiály

• „Říšským občanem jest pouze státní příslušník německé nebo příbuzné krve […]

Ze znění Zákona o říšském občanství, Německo 1935, §2, čl. 1 a 3.

• Říšský občan je jediným nositelem v zákonech stanovených plných politických práv.“

Ze znění Zákona o říšském občanství, Německo 1935, §2, čl. 1 a 3.

• „Sňatky mezi židy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve jsou zakázány.

Ze znění Zákona o ochraně německé krve a německé cti, Německo 1935, §1, čl. 1, §2.

• Mimomanželský styk mezi židy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve je zakázán.“

Ze znění Zákona o ochraně německé krve a německé cti, Německo 1935, §1, čl. 1, §2.

• „Židům se zakazuje vztyčovat říšské a národní vlajky a užívání říšských barev.“

Ze znění Zákona o ochraně německé krve a německé cti, Německo 1935, § 4.

• „Židé nemohou býti učiteli ani soukromými zaměstnanci na školách s právem veřejnosti, s výjimkou škol určených výhradně pro židy.“

Ze znění Vládního nařízení, Protektorát Čechy a Morava, červenec 1939, § 4, čl. 1/6.

• „Židé nemohou býti advokáty, obhájci ve věcech trestních […]“

Ze znění Vládního nařízení, Protektorát Čechy a Morava, červenec 1939, § 4, čl. 2.

• „Židé nemohou býti lékaři, veterináři ani lékárníky […].“

Ze znění Vládního nařízení, Protektorát Čechy a Morava, červenec 1939, § 4, čl. 2.

• „Židé nemohou býti umělci […].“

Ze znění Vládního nařízení, Protektorát Čechy a Morava, červenec 1939, § 4, čl. 2.

• „Židé nemohou býti redaktory periodických tiskopisů, s výjimkou periodických tiskopisů určených pro židy a jako takové značených.“

Ze znění Vládního nařízení, Protektorát Čechy a Morava, červenec 1939, § 4, čl. 2.

• „Židé se nesmějí zúčastniti politického života, ani býti členy spolků a jiných korporací společenského, kulturního a hospodářského života.“

Ze znění Vládního nařízení, Protektorát Čechy a Morava, červenec 1939, § 4, čl. 3.

• „Židům se zakazuje nositi německé nebo české národní kroje, odznaky, stužky, apod.“

Z vyhlášky policejního ředitelství v Českých Budějovicích, 4. září 1939.

• „Židům se zakazuje vstup do městského divadla, do městské čítárny a knihovny […] jakož i do všech biografických podniků.“

Z vyhlášky policejního ředitelství v Českých Budějovicích, 4. září 1939.

• „Židům jest zakázáno, obvod obce jejich bydliště opouštěti, nemají-li u sebe písemné dovolení místního policejního úřadu.“

Z policejního nařízení o označování Židů ze dne 1. září 1941, Německo a Protektorát Čechy a Morava.

• „Židům, kteří dovršili šestý rok života, je zakázáno ukazovati se na veřejnosti bez židovské hvězdy.“

Z policejního nařízení o označování židů ze dne 1. září 1941, Německo a Protektorát Čechy a Morava.

• „Při dopravě pouliční elektrickou drahou v Praze smějí používat Židé zásadně jen posledního přívěsného vozu. Nemá-li vlak elektrické pouliční dráhy přívěsného vozu, nýbrž jen motorový vůz, jest Židům zakázán přístup do něho vůbec.“

Z vyhlášky policejního ředitelství v Praze 14. září 1940.

• „Zakazuje se s okamžitou platností Židům nakupovati v arijských obchodech […] mimo denní dobu od 11 do 13 a od 15 do 16.30 hod.“

Z vyhlášky policejního ředitelství v Praze 5. srpna 1940.

• „Osobám, které považovati jest za Židy, buďtež občanské legitimace označeny na prvé straně vložky v levém rohu vedle čísla legitimace, písmenem ‚J‘.“

Z oběžníku ministerstva vnitra, Protektorát Čechy a Morava, únor 1940.

• „Zakazuji s okamžitou platností židům vstup a jakékoliv prodlévání ve všech veřejnosti přístupných lesích v obvodu Velké Prahy, bez ohledu na to, kdo jest jich majitelem […].“

Z vyhlášky Policejního ředitelství v Praze, 17. července 1941.

• „Židům bydlícím v okruhu Velké Prahy se nařizuje, aby odevzdali do 14 dnů po vydání této vyhlášky řidičské průkazy […] v dopravním oddělení policejního ředitelství.

Z vyhlášky Policejního ředitelství v Praze, 23. ledna 1941.

• Všem školám […] provádějícím výcvik řidičů motorových vozidel, se zakazuje, přijímati do výcviku Židy.“

Z vyhlášky Policejního ředitelství v Praze, 23. ledna 1941.

• „[Židé nemají] nároku na další placení mzdy v případě nemoci nebo na poskytování příplatku k nemocenskému.

Z vládního nařízení ze dne 17. července 1942 o zaměstnávání Židů, Protektorát Čechy a Morava.

• Židovští zaměstnanci nemají nároku na příplatky za práci přesčas, práci noční, nedělní a sváteční.“

Z vládního nařízení ze dne 17. července 1942 o zaměstnávání Židů, Protektorát Čechy a Morava.

•  „Židé nemají nárok na mýdlo na holení a přídělové lístky na toto zboží musejí neprodleně odevzdat.“

Z vyhlášky okresního úřadu v Poděbradech, 24. října 1941.

Metodická část

• Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností
• Způsob práce: skupinová práce, tvorba definic a schémat
• Klíčová slova: holocaust, norimberské zákony, lidská důstojnost, příslušnost ke skupině

1. Vyzvěte žáky, aby v malých pracovních skupinách vytvořili pracovní definici výrazu „lidská důstojnost“. Ať své definice napíší fixem na papír A4 a vyvěsí je na zeď nebo na tabuli a pročtou si definice ostatních.
2. Uveďte lekci krátkou přednáškou ve smyslu úvodního textu, neprozrazujte příliš. Případně můžete vycházet z doporučené podkapitoly Velkých a malých dějin.
3. V nabídce pracovních materiálů je dvacet nařízení. Pokud pracujete s dvaceti nebo méně žáky, může každý jeden dostat jedno unikátní nařízení. V případě, že je skupina početnější, rozdělte žáky na dvě pracovní skupiny a vyberte příslušný počet nařízení (např. 2 x 13 pro 26 žáků). Obě skupiny budou pracovat paralelně na tomtéž úkolu. Každý žák obdrží jedno nařízení, neprozradí nikomu jeho znění a pokusí se jeho podstatu ztvárnit jednoduchým obrázkem, piktogramem.
4. Každá skupina se sejde v pracovním kruhu (nebo kolem jednoho stolu), každý ukáže ostatním svůj obrázek a nechá je ptát se, hádat a pokusit se zjistit podstatu nařízení.
5. V dalším kroku se každá skupina pokusí přemýšlet nad nařízeními do větší hloubky: vybere si několik nařízení a pokusí se rozkreslit jejich dopady na životy lidí do jednoduché myšlenkové mapy, například takto: zákaz opouštět katastr obce bez povolení = nemožnost cestovat = nemožnost navštěvovat příbuzné = nemožnost chodit na procházky do krajiny = ztráta přátel – „nemohu s kamarády za město“ = ponížení při žádání o povolení (…)
6. Veďte diskusi s žáky, použijte například tyto otázky:
   1. Která z nařízení vám osobně přijdou nejzávažnější? Proč právě tato?
   2. Zasáhla nařízení i do života nežidovských obyvatel Německa a jím okupovaných zemí? Jak, pokud ano?
   3. Významný odborník na dějiny holocaustu historik Raul Hilberg zastával názor, že osud evropských Židů byl zpečetěn v okamžiku, kdy první německý úředník napsal první pravidlo o vylučování Židů. Jak tomuto tvrzení rozumíte?
7. Vyzvěte žáky, aby chvíli samostatně psali do svých deníků. Mohou si zapsat jakékoli své myšlenky či otázky. Můžete je také vyzvat, aby si vybrali nejzajímavější definici lidské důstojnosti ze zdi nebo z tabule a opsali si ji do deníku, případně ji doplnili, vylepšili o poznatky z této lekce.