Videozáznamy výpovědí svědků z archivu USC Shoah Foundation.
Zpracování: Martin Šmok
Kurt Gregor (1918) během svého pobytu v Palestině se na podzim 1944 přihlásil do jednotky československé zahraniční armády, aby se mohl vrátit zpět do Československa.
klíčová slova:
Palestina, zahraniční jednotky.
Margit Herrmannová (1921) vypráví o své rodině, rodině otce a matky. O svém dětství ve Varnsdorfu a vzrůstající nacionalismus Němců v Sudetech a útěku do Prahy.
Transport:
Di – 13. 7. 1943 z Prahy do Terezína
Ds -18. 12. 1943 z Terezína do Osvětimi
Klíčová slova:
Tóra, Kožlany u Plzně, Tábor, Hilsnerova aféra, Varnsdorf.
Margita Kárná (1923) vypráví o útěku z českého pohraničí a neradostném pobytu v pozici uprchlíků v Praze. Později získali pokoj na Žižkově v Praze, ale matka byla nemocná a otec neměl práci.
transport:
Au 1 – 15. 5. 1942 z Prahy do Terezína
Em – 1. 10. 1944 z Terezína do Osvětimi
Klíčová slova:
Žižkov, knihařství, uprchlíci.
Jiří Nezval (1905) vypráví o svém dětství v Haliči na Ukrajině během 1. světové války a útěku do vesnice u Českých Budějovic.
Klíčová slova:
Halič, České Vrbné, Praha, Techelet Lavan.
Eva Roubíčková (1921) vypráví o své rodině a dětství v Žatci, které provázelo zvyšující se napětí mezi českými a židovskými spolužáky. Před fyzickými útoky ze strany německých obyvatel města uprchli do Prahy.
transport:
N – 17. 12. 1941 z Prahy do Terezína
Edgar Semmel (1924) vypráví o svém dětství židovské škole v Teplicích-Šanově a následný útěk do Prahy.
Klíčová slova:
leden 1933, Adolf Hitler, synagoga, šabat, Mnichovská dohoda.
František Bergman (1914) vypráví o svém odchodu po okupaci Čech a Moravy přes Rakousko, Itálii, Francii do Anglie. O svém stavu uprchlíka a vstupu do bristké armády, kde cvičil nové adepty letectví a pracoval v adminitrativě. Po válce se setkal s komunistickým režimem, který příslušníky zahraničních armád označil za zrádce. Až po roce 1989 se dočkal rehabilitace…
Klíčová slova:
Anglie, uprchlík, britská armáda, RAF.