Co s tím místem dál? Proměny míst paměti

Stáhnout v PDF
Stáhnout v DOC

„Ta zjitřená, věčně přítomná a bolestivá paměť místa je jeden z mála účinných způsobů, jak se bránit proti tomu, abychom se všichni přizpůsobili oné prázdnotě.“

Tomáš Feřtek[1]

„Na úrovni kultury závisí paměť na zachování všech druhů památek a jejich zapojování, třeba ve změněném významu, do života současné komunity.“

Václav Cílek[2]

Klíčové otázky

• Jaká místa jsou „historicky významná“?
• Jak se máme chovat k místům, na nichž došlo k důležitým historickým událostem?
• Máme chránit původní podobu těchto míst, nebo je naopak máme měnit a „oživovat“ něčím současným?
• Je něco, co byste na místě nějaké důležité historické události nikdy nepostavili?

 Úvodní text

Mnoho míst, na nichž došlo k důležitým historickým událostem, je připomínáno nějakým památníkem. Mnoho takových míst ovšem naopak zcela změnilo svůj ráz a ničím nebo téměř ničím už svou minulost nepřipomíná. Metodika se takovými místy zabývá nejen obecně, ale věnuje se také dvěma konkrétním „místům paměti“, jež se váží k dějinám holocaustu v českých zemích – bývalému koncentračnímu táboru pro především moravské  Romy v Hodoníně u Kunštátu a bývalému shromaždišti Židů před nástupem do transportů v Praze 7.

V Hodoníně u Kunštátu se za protektorátu od 2. 8. 1942 nacházel tzv. cikánský tábor. Celkově zde bylo vězněno celkem 1396 osob, z nichž 207 zde zahynulo, nejčastěji na infekční choroby způsobené podmínkami života v táboře. 21. srpna 1943 byl z tábora vypraven nejpočetnější transport romských vězňů do vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim II–Březinka. Převážná část Romů z tohoto transportu v Osvětimi zahynula. Na připomínku tohoto smutného výročí se v místě bývalého tábora pořádá každý rok v srpnu pietní akce. Po zrušení tábora dne 1. 12. 1943 byl objekt využíván mimo jiné jako pracovně výchovný tábor a v roce 1945 jako cvičiště příslušníků wehrmachtu nebo později jako lazaret Rudé armády. V poválečném období sloužil areál mimo jiné jako rekreační zařízení Žalov, které bylo zavřeno až v roce 2009, kdy areál odkoupil stát za účelem vybudování Památníku a vzdělávacího centra, kterým je pověřeno Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského.[3]

V Praze 7 je nezastavěná parcela, tzv. „Holešovický trojúhelník“, na které dříve stály stavby, v nichž se za protektorátu nacházel shromažďovací tábor pro pražské Židy povolané do transportů odjíždějících z nedalekého nádraží Bubny. Nyní se má na této parcele, která je vlastněna Městskou částí Praha 7, stavět obchodně-administrativní centrum Palác Stromovka, které již vzbudilo velké debaty. Jedním ze sporných bodů této nové výstavby je i umístění a podoba památníku připomínajícího smutnou historii tohoto místa. Bylo by přiměřené umístit památník uvnitř nákupního centra? Jak veliký a výrazný má být památník v kontextu obří stavby? Kde přesně má být umístěn?

Doporučujeme navázat na metodiku „Paměť, na kterou se dá sáhnout“, která se zabývá podobou památníků holocaustu obecněji.

Pracovní materiál č. 1

Koncentrační tábor Hodonín u Kunštátu

Fotka ze 40. let

http://zpravy.aktualne.cz/domaci/rekreace-na-lidskych-kostech-v-hodonine/r~i:gallery:9527/r~i:photo:235103/

Rekreační zařízení (bazén na místě, kde byl tábor)

http://zpravy.aktualne.cz/domaci/rekreace-na-lidskych-kostech-v-hodonine/r~i:gallery:9527/r~i:photo:235553/

 Pracovní materiál č. 2

Rekreační středisko na místě bývalého koncentračního tábora

Zbudování rekreačního střediska na místě bývalého koncentračního tábora
PRO	PROTI

 Pracovní materiál č. 3

Případ budování Paláce Stromovka v Praze 7 na místě shromaždiště k transportům

Ve Veletržní ulici v Praze 7 nad Park hotelem je volná parcela, která má být zastavěna nákupním centrem Palác Stromovka. Na tomto místě za protektorátu bylo shromaždiště Židů, kteří odtud nastupovali do transportů do koncentračních táborů. Investor i městská část slíbili na tragickou historii místa upozornit nějakým památníkem. Debatuje se o tom, zda tento památník bude přímo součástí nákupního centra, či zda bude přesunut opodál, kde shromaždiště židovských vězňů ovšem přímo nebylo.

Metodická část

• Časová dotace: 45 minut, doporučujeme vyučujícím upravit pracovní materiály podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností a možností
• Způsob práce: práce s fotografiemi, práce ve skupinách, příprava debaty a debata, písemná reakce
• Klíčová slova: připomínání holocaustu, paměť místa, proměny místa paměti, památník

1. Zahajte lekci klíčovými otázkami a nechte studenty se nad každou z nich postupně vyjádřit.
2. Nyní studentům ukažte fotografie koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu (viz Pracovní materiál č. 1). Jedna fotografie je z doby nacistické perzekuce, kdy zde fungoval tzv. cikánský tábor. Druhá  je z období, kdy na místě fungovalo rekreační zařízení Žalov. Nechte studenty bezprostředně reagovat.
3. Rozdělte studenty do skupin cca po čtyřech. Ve skupině žáci přemýšlejí o argumentech PRO zbudování rekreačního centra na místě bývalého koncentračního tábora a PROTI němu. Argumenty zapisují do T-grafu (viz Pracovní materiál č. 2 jako ilustrace). Studenti mají za úkol vymyslet co nejvíce argumentů.
4. Když jsou skupiny s prací hotovy, vyberou jednoho zástupce. Tomu učitel přidělí roli – zda bude argumentovat PRO či PROTI. Dva (či více, pokud je více skupin) studenti pak mají pět minut na to přesvědčit v dialogu druhou stranu (a publikum) o svých argumentech. Ostatní z jejich skupin je mohou vystřídat (vždy však mluví z každé skupiny pouze jeden). Po pěti minutách můžete nechat hlasovat, zda zvítězilo PRO, nebo PROTI. Dejte mluvčím i poslouchajícím šanci vyjádřit své pocity z debaty.
5. Po ukončení debaty sdělte studentům, že na místě koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu už rekreační středisko není, že objekt odkoupil stát a Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v něm buduje památník a vzdělávací středisko zaměřené na dějiny romského holocaustu. Více o tom úvodní text. Zeptejte se studentů, zda souhlasí s takovým záměrem s daným místem a proč.
6. Po uzavření předchozí diskuse dejte studentům k dispozici krátký text (viz Pracovní materiál č. 3), který vychází ze skutečnosti (v r. 2015). Vyzvěte je, ať si představí, že mají napsat dopis investorovi dané stavby, v němž vyjádří svůj názor na daný problém. Má nákupní centrum na takovém místě stát? Má být zhotoven v rámci nákupního centra památník obětem holocaustu? Má být přesunut jinam? Ke každému vyjádřenému stanovisku mají být uvedeny důvody. Každý student zpracovává tuto aktivitu samostatně, poté diskutují o svých dopisech ve skupinách či dvojicích. Tuto aktivitu mohou studenti zpracovat i jako domácí úkol.